O NÁS

KDO JSME

Jsme parta lidí, které spojuje každodenní zkušenost křesťanské víry. To, co žijeme, chceme žít naplno. Kristus je naším zdrojem. Rádi říkáme, že parta nedokonalých lidí společně dokáže neskonale víc než jeden superman. Hrdě se hlásíme k historii i současnosti Jednoty bratrské - církve, jejíž jsme součástí.

Jednota byla a je nevelkou církví, která má v České republice ve 27 městech 29 společenství - samostatných sborů a na dvou dalších místech svou práci začíná. Náš Sbor Jednoty bratrské v Chrastavě v roce 2018 oslaví 25 let své existence. Svou víru nikomu nevnucujeme, ale kdo se zeptá, tomu rádi odpovíme.

Kdo nás zná, ví, že nejsme partou uzavřenou. Dokladem toho je, že od roku 2005 provozujeme pravidelné aktivity pro veřejnost. Nejprve to byl klub pro maminky s dětmi na mateřské dovolené, krátce na to se přidal klub pro seniory, klubová kavárna, kluby pro děti a mládež... Postupně se činnost rozvíjela, až jsme vše zahrnuly do projektu Komunitního centra Bétel. Od roku 2016 je KC Bétel součástí Asociace Comeniana.

V současnosti do jednotlivých klubů přichází týdně více než 350 osob, věnuje se jim tým 10 zaměstnanců a řada dobrovolníků. Tato činnost je poměrně nákladná, proto jsme na podporu Komunitního centra Bétel založili dobročinné firmy, jejichž veškerý zisk jde na jeho provoz.

HISTORIE

PŮVODNÍ JEDNOTA

Jednota bratrská vznikla v Čechách v období husitských válek, těsně před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457. Její členové zdůrazňovali trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. První členové Jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity, až později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav nebo Jan Ámos Komenský. Prudké zhoršení postavení církve nastalo během protireformace po bitvě na Bílé Hoře, kdy došlo ke znemožnění její existence, stejně jako všech ostatních protestantských církví. K odkazu původní Jednoty bratrské se kromě dnešní církve stejného názvu hlásí i další protestantské církve, především Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská a Bratrská jednota baptistů.

OBNOVENÁ JEDNOTA

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které do jisté míry zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut ("místo, které střeží Bůh"), česky Ochranov. Budování jednotné nové (resp. obnovené) církve bylo s různorodými prvky, přicházejícími z různých míst a prostředí, velmi komplikované. Rozhodující okamžik jednoty nastal při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727. V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky. Ve své vlasti, v "zemi otců", mohla Jednota bratrská zapustit kořeny po císařském ediktu z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně. Státního uznání se Jednotě bratrské dostalo v Předlitavsku roku 1880 nařízením rakouského ministra kultury a vyučování . Na území dnešní ČR užívala Jednota bratrská zpočátku názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská. Název "Jednota bratrská" byl zaveden vedle těchto starších názvů roku 1921.

SOUČASNOST

V dnešní době je světově rozšířená Jednota bratrská - Unitas Fratrum, někde zvaná Moravská církev (Moravian Church) rozdělena do čtyř regionů: africký, evropský, karibský a severoamerický, které se skládají z 19 samostatných provincií.